MYŠLENKOVÁ MAPA JAKO PRODEJNÍ NÁSTROJ

Můj stařičký MacBook Pro začíná stávkovat. Dochází mu dech. No, ono se není čemu divit, přece jen 5 let je u počítače v dnešní době snad něco jako století…
Baterka už vydrží cca tak 1,5 hodiny a když hlásí 42%, komp se klidně vypne vybitím, zatímco jindy by ještě třeba půl hodiny běžel. O paměti škoda mluvit! Ta se zadýchává úplně stejně jako já, když nazuju boty a vyběhnu pln odhodlání konečně něco shodit. 2GB jsou zkrátka na požadavky systému hrozně málo, tak zatímco já bojuji s nadváhou, počítač je v tomto směru příliš “útlý”. To si jeden stihne uvařit kafe, než se něco udělá. A mohl bych pokračovat např. velikostí disku… No zkrátka je to stařeček, který má dost. Taky ale funguje prakticky tak 8-10 hodin denně, takže se není čemu divit. A tak člověk začíná zažívat situace, na které nebyl prakticky zvyklý – zapomenete zkontrolovat nabití, vyrazíte do terénu a ejhle…

Já jsem obchodník! Musím fungovat! Klient čeká skvělou prezentaci, ukázku! Kvůli tomu se přece board celý sešel, ne? A co se nestane…otevřu a tma! Žádná reakce! První kapička potu vyráží někde v oblasti bederní páteře. Sedím a vnímám každý milimetr jejího posunu směrem dolů. Kamarádka na sebe nenechá dlouho čekat. Proklínám se – jak je to možný! Jak můžeš být tak hloupej?! Vždyť tuhle schůzku máš naplánovanou téměř 3 týdny!

No zkrátka jsem – jak se nyní moderně říká – vyprokrastinoval repasi soustruhu. Petr Mára kdysi psal v jednom článku radu “poznejte svoje železo”…je to divný, ale právě tahle myšlenka mi na tom jednání vyskočila jako první na mysl.

Klid hochu, napij se, nadechni a pust se do díla! Správný obchodník by měl umět prodat kostku cukru! Nepotřebuje k tomu ani vymazlenou prezentaci, ani skvěle vymazlený katalog či web. Měl by mu stačit papír a tužka, pokud své řemeslo ovládá. Pokud navíc ví, co prodává, není podobná situace problém. Proto jsem vyndal svůj pracovní poznámkový blok. Žádný moleskine nebo něco podobného, nýbrž obyčejný kroužkový blok za 50,- Kč z Tesca. Nalistoval jsem si prázdnou stránku a jal se pánům vysvětovat nabídku, kterou jsem pro něj měl samozřejmě krásně vizualizovanou v Keynote. Shoda okolností tomu chtěla, že na vedlejší stránce byla myšlenková mapa právě ke zmíněné prezentaci. Proč kreslit nakreslené, proč vizualizovat nově již jednou zvizualizované?

Na otázku jednoho z pánů „cože je to za obrázek“ jsem správně odtušil – ředitel se ještě nikdy nesetkal s myšlenkovou mapou!!! Nejenže je situace zachráněna, ale ještě navíc klienta obohatím něčím novým! Skvěle! Zavzpomínal jsem na setkání s Danem Gamrotem v Café Louvre, kde jsme spolu nad mapami pár slov prohodili.

Prošel jsem s klienty celou jejich případovou studii, kompletní myšlenkovou mapu. Dlužno podotknout, že říďa se chytil velmi rychle a po několika minutách jsme již jen živě diskutovali nad jednotlivými položkami. Dokonce jsme ještě do některých kolonek pár nových myšlenek doplnili.

Klient byl nadšen! Obchod dojednán! Mapu si okamžitě nechal od asistentky okopírovat a pověsil ji na nástěnku! Než jsem se vrátil zpět do kanceláře, přišla mi zpráva s poděkováníma utvrzením, že obchod skutečně dojednáme! „A jen tak mimochodem,“ psal mi pan ředitel, „mám na stole již několik papírů s mapou na některé projekty naší firmy. Díky!”

Podobný zážitek člověku přinese v zásadě dvě informace – měj u sebe vždy tužku a papír a už si konečně nech opravit počítač! 

Napsáno pro blog PapírovýDiář.cz